Jsem tak trochu šáhlá – chci pořád tancovat a učit a něco vymýšlet a organizovat… Ale jinak jsem fakt boží tanečnice i učitelka.

Tango mi přišlo do života náhodou skrze španělštinu na přelomu tisíciletí a od té doby začalo udávat směr mých dalších kroků, osobních i pracovních. Po několika intenzivních letech vzdělávání, tančení a cest za tangem po Evropě i do Buenos Aires jsem začala tango sama vyučovat a po narození dětí už jsem se ke své původní profesi v business světě (zatím) nevrátila.

Tango je tanec mnoha rovin a zraje jako víno. Chce to čas a možná trochu pokory. Mě osobně tango naučilo jinak uvažovat o hudbě, partnerovi i pohybu. Moderní gymnastika mi dala do života výborný základ, a najednou tu bylo intimní objetí s partnerem, což mi otevřelo cestu k sobě a své ženskosti.

Díky tangu jsem potkala spoustu inspirativních lidí a dostala se ke spolupráci na zajímavých tanečních projektech v divadlech, filmech, koncertech, autorských tvorbách. Cestování se také změnilo, do kufru je třeba přibalit taneční střevíčky.

Jsem veselá, ráda mluvím sprostě a při tanci se vždycky namlasknu na chlapa tak, že si mě chce vzít za ženu.

Můj pohybový background vychází z bojových umění a z jógy. Svoje první tango krůčky jsem si zkusila v Caminitu v roce 2007 na lekci Marka a Radky a okamžitě jsem se zamilovala. V průběhu času jsem měla lekce s mnoha výbornými učiteli a vzdělávám se v tomto směru dodnes. V tangu leaduji i followuji. Moje láska k tangu jde ale ještě hlouběji, protože mojí vášní je i učení a DJování. Tango má obrovskou komunitu rozšířenou po celém světě, ve které si určitě najdete přátele. Co je ale to, co na tangu miluju úplně nejvíc? To, že můžu splynout v objetí se zcela neznámými lidmi, nemusíme ani mluvit stejným jazykem a přesto si můžeme rozumět, inspirovat se, být společně kreativní v přítomném okamžiku v tanci. Žádné dvě tandy nejsou stejné. Přidejte se k nám!

Jsem mladý, perspektivní a motivovaný muž s nezanedbatelnou dávkou talentu.

Tanec je pro mě láska k hudbě, radost z pohybu a magická souhra s druhým člověkem,
nad kterou pořád po letech žasnu. Je to z velké části niterná záležitost spojená s mými osobními prožitky a pocity.
Nějaký čas jsem se věnoval standardnímu tanci, ale tenhle rozměr mi v něm pořád chyběl. Vše se změnilo v roce 2015, kdy jsem přišel do Caminita na svou první lekci argentinského tanga. Tento velmi svobodný, trochu melancholický, ale také elegantní a hluboký tanec jsem si rychle zamiloval, stejně jako jeho bohatou (sub)kulturu. Začal jsem chodit na milongy, poznávat nové přátele… podobný příběh možná uslyšíte vícekrát. Dnes tančím v Praze a mnoha dalších evropských městech a také předávám své zkušenosti dál. Jsem rád, že mohu být součástí skvělého Caminito týmu! A pořád něco nového objevuji, stejně jako na začátku.

Já jsem taky mladá (možná i mladší než Kuba) a perspektivní (možná taky víc než Kuba), a brzo budu nejlepší tanečnice ve střední Evropě a všichni, chlapy i holky, na mě budou stát frontu.

Tangu jsem propadla na svých cestách Latinskou Amerikou v roce 2017 v Santiagu de Chile, kde mi učarovala tančírna pod širým nebem s desítkami tanečních párů tančících ve vřelém objetí. Do té doby jsem tančila společenské tance, salsu a bachatu. Naše první seznámení s tangem proběhlo (kde jinde než) v Caminitu na lekci Radky a Michalise v roce 2017. Až tehdy jsem začala objevovat barevnou paletu emocí, poznávání jedinečnosti v každém novém objetí a škálu možností propojení s tím druhým. Na tangu miluju právě tuhle barevnost, různorodost sdílených prožitků a neopakovatelnost momentu. Doufám, že se na našich lekcích nadchnete do tanga (ať už je to pro vás cokoliv) i vy.

Zato já jsem už jsem docela starej, unavenej, s rozlámaným kolenem, plešatej (ale zato chlupatej), nejlepší už mám stopro za sebou, a vlastně učím, protože nikoho jinýho nesehnali.

S tancováním jsem začal ještě na základce v r. 1987 kvůli dvěma nejhezčím holkám ve třídě. Šli jsme tam tehdy tři kámoši, ale jenom já neutekl. (Byly fakt hezký, ty spolužačky.)

Tango jsem začal učit myslím poslední pátek v lednu r. 2000. (Vlastně jsem nikdy neplánoval živit se tangem, ale tak nějak jsem do toho chtěl nadchnout trochu víc lidí, a proto jsem otevřel lekce tanga pro veřejnost.) Do Argentiny jsem se myslím podíval poprvé v r. 2001 a pak ještě několikrát, koupil jsem tam bandoneon a pár let (asi 10, možná víc) jsem tu v Praze hrál v tangový kapele. Sem tam pouštím hudbu na milongách. Prostě mám tango pořád rád.

Since childhood, dance has been my true love.

At five, I embraced belly dance, then explored flamenco, samba, ballet, rock and roll, and traditional Venezuelan dances. However, it was at 11 that my mom convinced me to join her for a tango lesson, initially finding it boring. Surprisingly, that class marked a turning point, revealing a unique connection that set tango apart. Little did I know, that class would change everything.

Tango brought a different kind of magic into my life, you know? Gradually, my affinity for it deepened and when my mentors from Tango Barquisimeto moved to Buenos Aires, my partner and I assumed teaching roles. In 2015, I established my own school, Social Tango, in Mérida, surrounded by the beauty of the Venezuelan Andes. And later, upon relocating to the Czech Republic to study, my first priority was connecting with the local tango community.

Fortunately, I’ve encountered wonderful people who share the same passion for tango, once again affirming that no matter how distant your journey takes you, you can always find a nice embrace wherever you go!