Jsem tak trochu šáhlá – chci pořád tancovat a učit a něco vymýšlet a organizovat… Ale jinak jsem fakt boží tanečnice i učitelka.

Tango mi přišlo do života náhodou skrze španělštinu na přelomu tisíciletí a od té doby začalo udávat směr mých dalších kroků, osobních i pracovních. Po několika intenzivních letech vzdělávání, tančení a cest za tangem po Evropě i do Buenos Aires jsem začala tango sama vyučovat a po narození dětí už jsem se ke své původní profesi v business světě (zatím) nevrátila.

Tango je tanec mnoha rovin a zraje jako víno. Chce to čas a možná trochu pokory. Mě osobně tango naučilo jinak uvažovat o hudbě, partnerovi i pohybu. Moderní gymnastika mi dala do života výborný základ, a najednou tu bylo intimní objetí s partnerem, což mi otevřelo cestu k sobě a své ženskosti.

Díky tangu jsem potkala spoustu inspirativních lidí a dostala se ke spolupráci na zajímavých tanečních projektech v divadlech, filmech, koncertech, autorských tvorbách. Cestování se také změnilo, do kufru je třeba přibalit taneční střevíčky.

Jsem veselá, ráda mluvím sprostě a při tanci se vždycky namlasknu na chlapa tak, že si mě chce vzít za ženu.

Můj pohybový background vychází z bojových umění a z jógy. Svoje první tango krůčky jsem si zkusila v Caminitu v roce 2007 na lekci Marka a Radky a okamžitě jsem se zamilovala. V průběhu času jsem měla lekce s mnoha výbornými učiteli a vzdělávám se v tomto směru dodnes. V tangu leaduji i followuji. Moje láska k tangu jde ale ještě hlouběji, protože mojí vášní je i učení a DJování. Tango má obrovskou komunitu rozšířenou po celém světě, ve které si určitě najdete přátele. Co je ale to, co na tangu miluju úplně nejvíc? To, že můžu splynout v objetí se zcela neznámými lidmi, nemusíme ani mluvit stejným jazykem a přesto si můžeme rozumět, inspirovat se, být společně kreativní v přítomném okamžiku v tanci. Žádné dvě tandy nejsou stejné. Přidejte se k nám!

Jsem mladý, perspektivní a motivovaný muž s nezanedbatelnou dávkou talentu.

Tanec je pro mě láska k hudbě, radost z pohybu a magická souhra s druhým člověkem,
nad kterou pořád po letech žasnu. Je to z velké části niterná záležitost spojená s mými osobními prožitky a pocity.
Nějaký čas jsem se věnoval standardnímu tanci, ale tenhle rozměr mi v něm pořád chyběl. Vše se změnilo v roce 2015, kdy jsem přišel do Caminita na svou první lekci argentinského tanga. Tento velmi svobodný, trochu melancholický, ale také elegantní a hluboký tanec jsem si rychle zamiloval, stejně jako jeho bohatou (sub)kulturu. Začal jsem chodit na milongy, poznávat nové přátele… podobný příběh možná uslyšíte vícekrát. Dnes tančím v Praze a mnoha dalších evropských městech a také předávám své zkušenosti dál. Jsem rád, že mohu být součástí skvělého Caminito týmu! A pořád něco nového objevuji, stejně jako na začátku.

Já jsem taky mladá (možná i mladší než Kuba) a perspektivní (možná taky víc než Kuba), a brzo budu nejlepší tanečnice ve střední Evropě a všichni, chlapy i holky, na mě budou stát frontu.

Tangu jsem propadla na svých cestách Latinskou Amerikou v roce 2017 v Santiagu de Chile, kde mi učarovala tančírna pod širým nebem s desítkami tanečních párů tančících ve vřelém objetí. Do té doby jsem tančila společenské tance, salsu a bachatu. Naše první seznámení s tangem proběhlo (kde jinde než) v Caminitu na lekci Radky a Michalise v roce 2017. Až tehdy jsem začala objevovat barevnou paletu emocí, poznávání jedinečnosti v každém novém objetí a škálu možností propojení s tím druhým. Na tangu miluju právě tuhle barevnost, různorodost sdílených prožitků a neopakovatelnost momentu. Doufám, že se na našich lekcích nadchnete do tanga (ať už je to pro vás cokoliv) i vy.

Zato já jsem už jsem docela starej, unavenej, s rozlámaným kolenem, plešatej (ale zato chlupatej), nejlepší už mám stopro za sebou, a vlastně učím, protože nikoho jinýho nesehnali.

S tancováním jsem začal ještě na základce v r. 1987 kvůli dvěma nejhezčím holkám ve třídě. Šli jsme tam tehdy tři kámoši, ale jenom já neutekl. (Byly fakt hezký, ty spolužačky.)

Tango jsem začal učit myslím poslední pátek v lednu r. 2000. (Vlastně jsem nikdy neplánoval živit se tangem, ale tak nějak jsem do toho chtěl nadchnout trochu víc lidí, a proto jsem otevřel lekce tanga pro veřejnost.) Do Argentiny jsem se myslím podíval poprvé v r. 2001 a pak ještě několikrát, koupil jsem tam bandoneon a pár let (asi 10, možná víc) jsem tu v Praze hrál v tangový kapele. Sem tam pouštím hudbu na milongách. Prostě mám tango pořád rád.