Martin Fischer

Tancovat jsem začal asi v šestnácti, někdy v tom věku, kdy se chodí do tanečních. Pokoušel jsem štěstí ve sportovním tanci, ale když jsem po osmi letech každodenního tréninku pochopil, že už asi první nebudu, nechal jsem toho a začal jsem se věnovat tangu. V té době v Čechách panovala tangová doba kamenná, takže jsem si učitele nemohl moc vybírat – byli tu jen Marek a Katka. U nich jsem začínal a s Markem spolupracuji dodnes.

Svého času jsem také pár let kombinoval tanec s aikidem. Ačkoliv se to nezdá, obě aktivity mají mnoho společného, především práci s partnerem ať už s jeho souhlasem či bez něj. Ovšem to nejdůležitější, co jsem si zpátky z aikida do tance odnesl, bylo uvědomění si vlastního centra rovnováhy. V tanci nenahraditelné...

Různé prameny uvádějí, že mě nejvíc baví milonga con traspié. Ale spíš bych rád zdůraznil, proč mě bavit začala: protože jsem se ji konečně trochu naučil :-) Velký dík za to patří páru Gustavo Chidíchimo a Virginia Martorani, kteří se mnou měli tu trpělivost. Co se týče „obyčejného“ tanga už několik let hledám svůj taneční vzor. Jestli máte nějaký tip, napište mi.